domaci-rostlinna-mleka-zdrava-pochoutka-bez-laktozy-1-prev

Rostlinná mléka – informace profesorka Dostálová

Rostlinná rádoby mléka obsahují éčka i cukr, říká profesorka Dostálová

Co vlastně tahle rostlinná rádoby mléka obsahují?
To je ta potíž. Rostlinných složek je v nich z ekonomických důvodů velice málo. Platí pravidlo, že ta ingredience, která je v názvu zvýrazněna, musí být v surovinovém složení na obalu uvedena v procentech. A zároveň ta, které je tam nejvíce, je napsaná na prvním místě – čeho je nejméně, bývá na místě posledním. Jenže když si pak přečtete složení třeba mandlového nápoje, zjistíte, že mandlí je tam často jen 1,5 procenta. Na prvním místě v množství suroviny jsou u rostlinných nápojů ovesné vločky, kterých je v ovesném nápoji i deset procent. Celkově sušiny, čili pevných složek, pak tyto nápoje hodnocené v testu obsahovaly v rozmezí od 4 do 12 procent. Přičemž mléko má 13 procent.

Lidé dají na nejrůznější mýty. Jako doplněk jídelníčku? Proč ne. Ale rozhodně nenahradí mléko kravské, ovčí či kozí. Proto taky v názvu nesmí být uvedeno „rostlinné mléko“, ale jen „nápoj“, aby to neevokovalo příbuznost se skutečným mlékem. Chemické složení je totiž diametrálně odlišné. To kravské je významný zdroj dobře využitelného vápníku, plnohodnotných bílkovin, které jsou základním stavebným kamenem našich svalů, a obsahuje i řadu vitaminů (A, D, E a K) rozpustných ve vodě, ale i v tucích. Výživová hodnota rostlinných nápojů ani zdaleka není tak komplexní. Nehledě na chuť. Když jsme dělali na fakultě anonymní senzorické hodnocení rostlinných nápojů, zařadili jsme mezi vzorky i dvě skutečná mléka. Všichni hodnotitelé je jednoznačně poznali a chuťově ohodnotili nejvýše. Nejhůře tenkrát dopadl nápoj makový.

Co je ten zbytek?
Voda. A aby nebyl nápoj vodový a bez chuti, přidají tam výrobci cukr, zahušťovadla a všemožná dochucovadla, jinými slovy éčka. Je až s podivem, že to lidé kupují. A nezřídka jsou to právě ti lidé, kteří sledují zdravou výživu a neuznávají éčka. A nakonec si koupí tenhle nápoj, v kterém je jejich plno, ale mléko, které neobsahuje žádné, zatracují.

Tak proč je kupují? Nepřečtou si na obalu složení?
Myslím, že jde především o jakousi vzpouru proti starým výživovým doporučením. Lidé mají představu, že vše nové je i lepší. A když ještě navíc tyto názory hodnotí starší člověk, považují to za staromilství a idealizaci starých časů.

NAŠE DOPORUČENÍ A ZÁROVEŇ PŘÁNÍM NA ZÁVĚR.

Nevěřte všemu, co si přečtete na internetu, a řiďte se především zdravým ‚selským‘ rozumem. Tím svým. Protože univerzální návody nefungují a žádný extrém není dobrý. Natož, jde-li o tak zásadní záležitost, kterou stravování bezesporu je!

Zdroje:

 

 

voda

Pitný režim v horku

Mírný, ale dlouhodobý nedostatek tekutin často v každodenním shonu ani nevnímáme. Nedostatečný příjem tekutin však může mít kromě opakované bolesti hlavy nebo zácpy za následek i vážné zdravotní potíže. Může docházet až k poruchám funkce ledvin, vzniku ledvinových a močových kamenů. Zvyšuje se i riziko vzniku infekce močových cest, zánětu slepého střeva nebo onemocnění srdce a cév.

Nedostatek tekutin je nebezpečný pro každého člověka, bez ohledu na věk a pohlaví. Snížený příjem vody způsobuje dehydrataci (odvodnění organizmu). Nejčastěji k dehydrataci dochází při malém příjmu tekutin, průjmu, zvracení nebo při namáhavém fyzickém výkonu doprovázeném silným pocením.

malých dětí je příjem a výdej tekutin 4–5× vyšší než u dospělého člověka. Proto dochází u dětí k dehydrataci mnohem rychleji. Dehydratací jsou ohroženi také starší lidé, kteří mívají pocit žízně oslabený.

Tělo je z velké části tvořeno vodou. U dospělého člověka dosahuje až 70 procent. Voda pomáhá při dopravě a vstřebávání živin, podílí se na odstraňování odpadních látek a má zásadní úlohu při regulaci tělesné teploty. Za běžných klimatických podmínek by měl dospělý člověk vypít zhruba dva (ženy) až 2,5 litru (muži) vody za den.

U dětí, které jsou citlivější na ztrátu tekutin, se doporučená spotřeba vody stanovuje podle věku. Pro dítě od 2 do 3 let věku je doporučeno 1,3 litru tekutin, od 4 do 8 let je to 1,6 litru tekutin a od 9 do 13 let by denní spotřeba tekutin neměla klesnout pod 1,9 (dívky) a 2,1 litru (chlapci).

Pokud teploty překračují třicítku a navíc trávíte hodně času venku, je zapotřebí příjem tekutin zvýšit. To znamená o půl litru až litr více. Jinak hrozí bolesti hlavy, slabost, únava a v závažných případech i poruchy vědomí. Experti pak doporučují pít spíše menší dávky, ale častěji.

Zdroje:

obrázek: internet