Mírný, ale dlouhodobý nedostatek tekutin často v každodenním shonu ani nevnímáme. Nedostatečný příjem tekutin však může mít kromě opakované bolesti hlavy nebo zácpy za následek i vážné zdravotní potíže. Může docházet až k poruchám funkce ledvin, vzniku ledvinových a močových kamenů. Zvyšuje se i riziko vzniku infekce močových cest, zánětu slepého střeva nebo onemocnění srdce a cév.

Nedostatek tekutin je nebezpečný pro každého člověka, bez ohledu na věk a pohlaví. Snížený příjem vody způsobuje dehydrataci (odvodnění organizmu). Nejčastěji k dehydrataci dochází při malém příjmu tekutin, průjmu, zvracení nebo při namáhavém fyzickém výkonu doprovázeném silným pocením.

malých dětí je příjem a výdej tekutin 4–5× vyšší než u dospělého člověka. Proto dochází u dětí k dehydrataci mnohem rychleji. Dehydratací jsou ohroženi také starší lidé, kteří mívají pocit žízně oslabený.

Tělo je z velké části tvořeno vodou. U dospělého člověka dosahuje až 70 procent. Voda pomáhá při dopravě a vstřebávání živin, podílí se na odstraňování odpadních látek a má zásadní úlohu při regulaci tělesné teploty. Za běžných klimatických podmínek by měl dospělý člověk vypít zhruba dva (ženy) až 2,5 litru (muži) vody za den.

U dětí, které jsou citlivější na ztrátu tekutin, se doporučená spotřeba vody stanovuje podle věku. Pro dítě od 2 do 3 let věku je doporučeno 1,3 litru tekutin, od 4 do 8 let je to 1,6 litru tekutin a od 9 do 13 let by denní spotřeba tekutin neměla klesnout pod 1,9 (dívky) a 2,1 litru (chlapci).

Pokud teploty překračují třicítku a navíc trávíte hodně času venku, je zapotřebí příjem tekutin zvýšit. To znamená o půl litru až litr více. Jinak hrozí bolesti hlavy, slabost, únava a v závažných případech i poruchy vědomí. Experti pak doporučují pít spíše menší dávky, ale častěji.

Zdroje:

obrázek: internet