Střevní ekosystém je pojem, který zdůrazňuje komplexitu a vzájemnou provázanost jednotlivých druhů mikroorganismů přítomných ve střevním traktu. V podobném významu, ale bez důrazu na komplexitu, se používá termín střevní mikrobiota nebo starší výraz střevní mikroflóra.

Velké množství vědeckých studií posledních 5 let podporuje názor, že střevní mikrobiom hraje důležitou roli v lidském vývoji a patofyziologii. Vědecké práce ukazují na skutečnou revoluci v prevenci a léčbě civilizačních a chronických chorob možnou úpravou střevní mikroflóry – střevního mikrobiomu. Bylo prokázáno, že střevní mikrobiom dokáže také ovlivnit naši náladu, chuť k jídlu, obezitu či vznik alergií.
Pojem střevní mikrobiom má poněkud jiný obsah. Jde o popis střevní mikroflóry vycházející z výsledků genetických analýz a charakterizující střevní mikrobiotu na základě výskytu specifických genových sekvencí nebo genových klastrů.


Claudia Campenellová je jednatřicetiletá zaměstnankyně jedné anglické univerzity a ve svém volném čase je dárkyní výkalů. „Někteří mí přátelé si myslí, že je to trošku divné, ale mě to netrápí,“ uvedla pro britskou televizi BBC. „Darování je velmi snadné, já ráda pomáhám vědeckému výzkumu. A tak jsem se ráda zapojila.“
Její výkaly, které jsou plné „hodných“ bakterií, pak budou transplantovány do střev nemocných lidí, kteří mají málo střevní mikroflóry, nebo ji mají nekvalitní.

Claudia Campenellová zřejmě patří mezi takzvané „super-dárce“ – tedy lidi, jejichž stolice obsahuje ideální kombinaci bakterií, které pomáhají s léčbou střevních zdravotních problémů.
Tomuto tématu se věnuje molekulární biolog Justin O’Sullivan, který pracuje na univerzitě v Aucklandu. Nedávno publikoval rozsáhlou práci, v níž popisuje, jak fascinující téma to je – a jak moc může tento druh transplantace pomoci nemocným. Podle jeho výzkumu je střevní mikrobiom pro každého člověka jedinečný – je stejně unikátní jako třeba otisky prstů.

Svět mikrobiomu
Názor, že lidé jsou chodící zoologické zahrady, by ještě před necelými deseti lety většina vědců považovala za poněkud přehnaný. Od té doby ale nastala změna, a fakt, že na každou lidskou buňku v těle připadá až 10 buněk jiných organismů, začíná být součástí učebnic.
Většina těchto buněk se nachází v našem tlustém střevě, které je považováno za nesmírně složitý ekosystém s biliony virů, bakterií, archeí a eukaryot (mezi ně patří prvoci, helminti a mikroskopické houby). Pro jejich označení se používá souhrnný pojem mikrobiom. Ten ale zahrnuje pouze bakteriální složku, která je doposud nejvíce prostudovaná a zdá se velmi důležitá.
Navíc tyto bakterie tvoří ekosystém, v němž reagují nejen mezi sebou navzájem, ale velmi důležitým aspektem jsou i vzájemná působení s hostitelským organismem, především jeho imunitním systémem.
Současné studium mnoha organismů střevního ekosystému, zejména bakteriálních komunit, ukazuje, že právě ty zastávají významnou roli v mnoha aspektech lidského zdraví, která byla donedávna přehlížena.
Tyto střevní organismy se považují za tzv. „staré přátele“, kteří osidlovali trávicí trakt člověka od samého počátku jeho evoluce, a zejména během první epidemiologické transmise (neolitické revoluce), kdy lidé změnili způsob života na usedlejší, začali se věnovat zemědělství a domestikaci zvířat.
Mnozí z těchto „starých přátel“ si vyvinuli s lidským organismem blízký, možná lze říci až symbiotický vztah, a začali ovlivňovat především náš imunitní systém, zvláště jeho vývoj v dětském věku a imunoregulaci v dospělosti. Jen bakterií v lidském mikrobiomu je 1014, celý váží asi půl kilogramu.
Jediným dnešním kritériem je zdraví – dárci stolice musí být zdraví a nesmí přenášet žádné nemoci. Podle doktora O’Sullivana může být výhodné, když stolice obsahuje velkou rozmanitost mikroorganismů. Tento výzkum zveřejnil v odborném časopise Frontiers in Cellular and Infection Microbiology.
Popsal v něm, že právě větší množství druhů bakterií zatím vypadá jako nejdůležitější faktor v úspěšnosti transplantace, respektive v úspěšnosti přijetí tohoto transplantátu.
Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2714666-hledaji-se-super-darci-stolice-pri-transplantaci-jsou-az-dvakrat-uspesnejsi (on-line 26.1.2019)
https://www.infekce.cz/DPFMT18.htm (on-line 26.1.2019)
http://www.5pmedicine.com/sluzby/strevni-mikrobiom (on-line 27.1.2019)